Petr Straka v Torontu hovořil skoro s celou NHL, tajně si brousí zuby na první kolo draftu

Do kanadského velkoměsta proudí každým rokem nejnadanější hokejisté, kluby NHL zhruba měsíc před draftem zjišťují o hrách všechno možné. "V Torontu jsme byli týden, což je celkem dlouhá doba. Kanaďanům stačily tři dny, my ale na druhou stranu zase měli trochu volna a mohli se i někam podívat," vypráví Straka. Společně s Culkem zastupovali na akci český hokej, do party k nim přibyl také Slovák Marinčin.

Jak několikadenní program v Torontu vypadal? "První dva dny jsme měli pohovory s kluby NHL. Já jich absolvoval jednadvacet, další čtyři později, takže dohromady se jednalo o pětadvacet mítinků se skauty a lidmi z jednotlivých týmů. Od rána do večera jsem byl v obleku a pořád odpovídal na víceméně stejné otázky. Ale nijak mi to nevadilo, proto jsem do Toronta přijel," říká.

Petr Straka je na hokejové burze hodně vysoko. Zástupci klubů ho viděli v quebecké juniorské lize i předtím v reprezentační osmnáctce, během pohovorů chtěli zjistit nejrůznější detaily. I zdánlivé maličkosti. "Dostal jsem například otázku, abych se zhodnotil v porovnání s jinými hokejisty. Nemám to moc rád, jsem spíš skromný člověk. Ale tohle jsem nechal stranou a řekl názor, sebevědomí je také potřeba," vypráví. Jinde hovořil o tom, jaké má představy, co by chtěl dokázat. Jak hodnotí rok v Rimouski. A podobně

Poté přišla na řadu setkání s psychology. "Posadili si nás proti sobě a zkoumali všechno možné. Různé dotazy, situace," popisuje. Celá akce vrcholila sobotními prověrky fyzické kondice. "Dělali jsme všechno, na co jsme zvyklí z klubů. Kliky, skoky do výšky i do dálky, kolo, na němž jsme jeli zátěžové testy. Také jsme házeli medicinbalem z místa, součástí toho všeho byly i zdravotní prohlídky. Ortopéd nám proklepl kolena, kotníky, podstoupili jsme podrobné vyšetření srdce, byli jsme na ultrazvuku," vypočítává.

Kluby NHL chtějí mít jistotu, že si na draftu nevezmou takříkajíc zajíce v pytli. Ale dělat nějaké konkrétní odhady po setkání v Torontu, to je dost těžké. "Samotného mě to zajímalo, ptal jsem se mého agenta Allana Walshe, jestli se z těch pohovorů dá něco usoudit. Povídal, že měl jednou hráče, který mluvil s 29 kluby, ale draftoval ho ten třicátý. Tým prý tenkrát nechtěl upozorňovat na to, že o hráče stojí, zůstal tedy v anonymitě," připomíná Straka.

Letošní dražba hokejových koníků proběhne koncem června v Los Angeles a  plzeňský talent pochopitelně nebude chybět, do Kalifornie odletí s rodinou. Podle prognóz má výbornou startovní pozici, vypadá to na první kolo. Straka o tom tajně sní. "V Severní Americe jsem třiadvacátý, ale přidají se kluci z Evropy. Těžko říci, jak si kluby budou vybírat. Ale snad to vyjde. Když ne v prvním tak mě snad někdo vezme ve druhém kole," uvažuje o akci, která se rychle blíží.

Během mítninků v Torontu poznal, že je NHL na dohled. Ale nemíní předbíhat. "Počkejme na draft, co bude," hlásí. Během pobytu v kanadském městě stihl i výlet do Hamiltonu. "Odjeli jsme tam s Kubou Culkem a naším agentem, místní klub hrál finále konference v play off AHL. Byl to zážitek." Atmosféru plných zámořských hal dobře zná z Rimouski. Straka není žádným zelenáčem, během první sezony se už za Atlantikem patřičně adaptoval.

"Pomohlo mi, že jsem se v Rimouski okamžitě chytil. S Kubou Culkem jsme přiletěli a vítali nás s otevřenou náručí. Já cítil důvěru, brzy jsem věděl, že to byl dobrý krok. Hokej je tam rychlejší, zázemí lepší. Třeba kabinu jsme měli téměř stejnou jako plzeňské áčko," srovnává. Rychle si zvykl i po osobní stránce. "Anglicky jsem uměl, navíc jsem tam chodil na konverzace. V Rimouski se hovoří převážně francouzky, už jsem z ní něco pochytil. Nejprve nadávky, ty mě kluci hned učili, pak i další slovíčka a věty. Mám v plánu učit se dál, další řeč se určitě neztratí," konstatuje.

S kamarádem Culkem bydlel Straka u společné rodiny. "Starší paní s pánem, cítili jsme se tam velmi dobře," kvituje. V klubu oba okamžitě začali řádit, až to místním vyrazilo dech. "I já byl trošku překvapen, jak to jde. Nevěděl jsem, co mohu očekávat, jak to bude vypadat. Nejlepší období jsem prožíval po Vánocích, ale vlastně celou sezonu se mi dařilo dělat v průměru bod na zápas," říká. Jeho bilance je výtečná. 62 zápasů, 28 gólů a celkem 69 kanadských bodů!

Quebecká juniorská liga je obecně útočnější, ovšem prosadí se v ní jen skuteční talenti. V Rimouski měli Straka s Culkem slavné předchůdce. Před časem tam působili Michael Frolík a především Sidney Crosby. Mladíci s Plzně zaujali, nyní se chystají na druhý ročník, který by mohl být ještě lepší. "Bez ohledu na draft předpokládám, že v týmu ještě minimálně rok zůstanu. Moc se na to těším. Máme za sebou začátky, s Kubou jsme tomu hodně obětovali. Byli jsme mladí. Příště chceme víc, popereme se o titul," plánuje.

Straka je v těchto dnech doma, do Plzně po pohovorech v Torontu dorazil během pondělí. Ale volno stejně nemá. Jednak už začal s letní přípravou, jednak dohání manko ve studiu. "Školu se snažím stíhat, co to jde. Dělám třetí ročník gymnazia. Už jsem splnil první pololetí, teď makám na tom druhém. Ráno v osm jdu napsat testy, dopoledne se učím, pak trénink. Je to náročné, ale studium bych chtěl uzavřít. Nikdy nevíte, co se stane. Rád bych měl nějaká zadní vrátka," vykládá s rozumem.

V polovině června se také zapojí do kempu reprezentační dvacítky. "Ten první jsem nestihl, o víkendu jsem byl ještě v Kanadě," hlásí. Národní tým znamená velkou motivaci. "Moc bych chtěl jet na mistrovství světa do Buffala a tam bych rád pomohl posunout český mládežnický hokej někam výš. Poslední dobou chyběly výsledky, bylo by moc fajn, kdybychom se semkli jako teď dospělí v Německu a udělali pořádný úspěch. Vím, že máme těžkou skupinu s Ruskem, Švédskem a Kanadou. Ale na druhou stranu - když postoupíme, mohli bychom dostat ve čtvrtfinále relativně přijatelného soupeře. Ve skupině to chce zvládnout jeden z těžkých duelů. Pak se může stát cokoli," uzavírá s výhledem na šampionát, který vypukne koncem kalendářního roku.